Ing. Čestmír Potoček

 

 

Jmenuji se Čestmír a je mě 68 let. Již doba mého raného dospívání byla předznamenána zájmem o hudbu, filosofii, psychologii a silně mě přitahoval svět východních nauk. Jsem si jistý,

že moje duše přišla na svět s mnohými zkušenostmi a zvolna se na ně rozvzpomínala.

Ze současných západních směrů mě od 14 let nejvíc zajímala elektrotechnika a akustika.

Do práce jsem nastoupil ve 24 letech jako inženýr se specializací na zvukovou techniku a dodnes příležitostně pracuji jako mistr zvuku a zvukový technik. V oblasti zvukové tvorby a výroby pokračuji ve zpracovávání přednášek svých učitelů. Postupem času se však můj hlavní zájem přesunul od technických oborů k praxi a výuce jógy. V tom nyní cítím své poslání a mám zde

i významnou podporu svých Učitelů.

Celý svůj profesní život teď vidím jako pouhou přípravu na své povolání. K práci technika se brzy připojilo i cílené studium a praxe jógy. Ve svých 22 letech jsem se za dramatických podmínek setkal se svým prvním učitelem filosofie Karlem Šoršem. Ve 33 letech ke mě přišly knihy André van Lysebetha a začal jsem praktikovat hathajógu, aniž bych jen tušil, kam až tato cesta jógy může vést. Když pak počátkem devadesátých let politický převrat pohřbil podnik, kde jsem zastával vedoucí funkci ve zvukovém studiu, nové zaměstnání jsem si už ani nehledal a přešel jsem plně do služeb svých Učitelů. Byl jsem zván na přednášky a semináře, tam jsem natáčel

a doma zvukové záznamy zpracovával. Pokračoval jsem vlastně ve zvukové tvorbě a výrobě, ale

ve službách duchovních Mistrů. Peněz moc nebylo, ale o to nešlo. Hlavním přínosem pro mě byl pobyt v prostředí rozevřeného Vědomí a setkávání se vznešenými duchovními naukami. Musím přiznat, že nebýt ve službě, neodvážil bych se k duchovním Mistrům přiblížit. Jenže mikrofon musí být blízko, takže můj ostych se prolomil a pohyboval jsem se v Jejich těsné blízkosti.

Mým prvním učitelem byl od roku 1991 Robert Nový a ve stejném roce jsem byl pozván

na seminář, který vedl paramhans svámí Mahéšvaránanda. Vnímal jsem jako obrovskou poctu,

že pro jejich školy mohu pracovat a být jejich přímými žáky. Při tom se v mém srdci probudila nesmírná touha přiblížit se nauce, kterou jsem v drtivé většině rozumem nechápal. A šlo to rychle. Přicházela další pozvání od prozřelých bytostí: Míla Tomášová, Eduard Tomáš, Boris Tichanovskij. Stovky zvukových titulů, desetitisíce kopií původních pořadů na MC a později CD. A mé vědomí se působením duchovních Mistrů pozvolna rozevíralo.

Učitelem jógy mě jmenoval Robert Nový, umělec a velký znalec duchovních nauk a rituálů. Překvapila mě jeho jistota, s jakou mě poslal do světa šířit duchovní a tělesnou praxi jógy. Postupně jsem ve škole Leonarda Jagelky získal kvalifikaci cvičitele jógy 3. a 2. stupně. Ve spolupráci jeho školy s FTVS UK jsem ukončil studium s diplomem cvičitele jógy 1. třídy. Tou dobou jsem již byl 20 let žákem svámího Mahéšvaránandy, měl od něj gurumantru a duchovní jméno Prémánanda.

Na FTVS UK jsem získal diplom maséra a u Borise Tichanovského jsem se stal instruktorem jeho Sebeozdravného systému a složil zkoušky cvičitele zdravotní tělesné výchovy. Je s podivem, jak se tyto zdánlivě nesouvisející profese prolínají a doplňují v běžné praxi cvičitele různorodých skupin adeptů jógy.

V roce 2006 jsem se stal žákem tantrické větve duchovní školy Rezonance. V čele školy stojí Gregorian Bivolaru a mým učitelem tantry je již 13 let Elinor Selea. V Rezonanci jsem též rozšířil své znalosti masáží o masáž tantrickou. Nesmírně si vážím příležitosti, které se mě začleněním do školy dostalo. Vidím, jak je důležité kromě praxe učitelské být současně i žákem

a procítit výuku z obou stran.

Nyní všechny své síly a zkušenosti s radostí věnuji práci vedoucího lektora jógy v Improve Academy, kterou založil a vede můj přítel Petr Neplech. V instruktorských kurzech se učíme přednostně praktickým dovednostem cvičitele. S naším předním fyzioterapeutem Stanislavem Machačem máme připravené tolik potřebné společné kurzy fyzioterapie pro instruktory jógy.

Při tom nadále vedu jógu v Národním divadle, v Národní knihovně, v Úřadu průmyslového vlastnictví a vedu kurzy jógy a tématické semináře v Lužné u Rakovníka. Nemám potřebu cestovat, protože v naší zemi jsem našel své duchovní zázemí i možnost naplnění základní životní potřeby člověka, kterou je niterné vědomí svrchované Pravdy. V krásné činnosti učitele jógy, mezi ušlechtilými a milými lidmi, shledávám i smysl své životní cesty, která se mě nesměle začala pootevírat před dávnými 55 léty.