Co je pár měsíců ve srovnání se zbytkem života? Ať už bude současná situace trvat týdny nebo měsíce, můžeme si z nově nabytého času udělat přednost a využít jej smysluplně. Mnoho z nás pracuje z domova, nebo nepracuje vůbec. V takové situaci nesmíme sklouznout do víkendového režimu, kdy budeme jen odpočívat a pasivně vyčkávat. Máme spoustu zbraní, které nám pomohou rozporcovat si den a držet produktivitu na výši. Klíčem k úspěchu bude plánování a vzorná exekuce plánu.
Plán dne
Nařiďme si budík. Spánek je sice důležitý, ale projít si dnem, který začíná po jedenácté a rozplizne se do snídaňooběda určitě není ideální každodenní stav.
Nezůstávejme v pyžamu. Rychlou sprchou po ránu a čistým oblečením se hned dostaneme do produktivního režimu a máme větší šanci i na smysluplný program.
Naplánujme si aktivní trávení času. I když se pasivní forma nabízí a Netflix je vzdálen jen jedno kliknutí, nemusíme se takhle pasivně bavit většinu svého času.
Napišme si priority příštího dne. Není potřeba se hnát do nesmyslných extrémů, ale napsat si na papír tři body, které do svého dne musíme dostat stůj co stůj. Priority mohou být pracovního rázu, ale i osobního. Upéct podle nového receptu, strávit 10 minut na Duolingu, zavolat prarodičům nebo třeba naučit se text oblíbené písničky.
Určeme si specifické časy aktivit. Máme mnohem větší šanci plán dodržet, když ho máme i časově zařazen do našeho dne. Například „zacvičím si“ se může odkládat tak dlouho, až už je pozdě. Plán „ráno vstanu a hned si hodím 10 dřepů, 10 výskoků, 10 kliků – 6 sérií“ se potom dodržuje mnohem lépe.
Výzvy
Dále to chce nějakou smysluplnou výzvu, která nebude jen sloužit k trénování sebekázně, ale která nám nějak i ukáže výsledky. Mohu se sice vyzvat k tomu, že si každý den dám pytlík brambůrek nebo zvládnu tři hodiny Netflixu, ale úplně se nejspíš seberealizovat nebudu.
Kamarádka se například rozhodla pro 10 000 kroků denně. Mnoho lidí má problém s takovýmto množstvím i za běžného dne, a co potom teprve v karanténě. Kamarádka je totiž Španělka a svůj domek neopouští. To ji ale nezastaví a tak chodí své tři metry k vrátkům a zpátky poctivě i přes hodinu. Nakonec vždycky svůj cíl o několik tisícovek kroků překoná.
Stejně to má i můj kamarád, který se rozhodl dělat 100 kliků denně. Jak si tak klikoval, tak nové výzvě začal přicházet na chuť a o čtyři dny později se dostal na 250 kliků denně. Teď už by se původní stovce jen vysmál a stále si počet zvedá, stejně tak jako objem bicepsů na léto.
Ani já nezůstanu pozadu a přihřeji si polívčičku, protože největší šanci na úspěch má předsevzetí, o které se s někým podělíme. A tak jsem své rozhodnutí vynechat jakékoli sladkosti a dezerty okamžitě nahlásila v práci. Postupně také přidávám další výzvy, které mě nestojí tolik námahy, ale dávají pocit zadostiučinění. Studená sprcha každý den, nějaká sportovní aktivita (od tance, přes angličáky až po výběhy schodů) a minimálně 5 nových italských slovíček denně.
Možností je opravdu nepřeberné množství a záleží jen na nás, v jakém směru se budeme (sebe)rozvíjet. Tak jaká bude vaše výzva? 😉
Anna Budinská